Vítr jako původce onemocnění na jaře

Podle tradiční čínské medicíny mohou být onemocnění způsobeny vnějšími nebo vnitřními příčinami. Mezi vnější příčiny patří především tzv. šestero rozvracečů (škodlivostí) – chlad, horko, oheň, sucho, vlhko a vítr. Těchto šest rozvracečů souvisí s ročními obdobími, a proto v daném období je i zvýšená pravděpodobnost vzniku onemocnění způsobeného tím kterým rozvracečem. S jarem je svázán VÍTR, který patří v okruhu pěti prvků DŘEVU. Na jaře se proto vyskytují tzv. nemoci větrné či z větru. I když je vítr charakteristický pro jaro, bývá součástí všech ročních období.

Vítr může způsobit onemocnění sám o sobě, ale velmi často se přidává k ostatním škodlivostem a proto mu bývá přisuzován největší podíl na vzniku onemocnění (je označován jako “původcem sta onemocnění”). Čínská medicína rozeznává vítr vnější a vnitřní. Vnější vniká do těla především přes nos a ústa a dále přes dýchací cesty do plic, dalším místem průniku je pak šíje, může se také protlačit přes kůži do podkoží a prostoru mezi kůží a svaly; vnitřní vítr pak vzniká při disharmonii jater nebo poškozením tělních tekutin v důsledku hromadění vnitřního horka.

Pro vítr je typické, že je pohyblivý, nestálý, proměnlivý, všude pronikající, vším pohybující, nemá tvar ani stálé místo. Je lehký, má tendenci stoupat vzhůru a nadnášet. Větrná škodlivost proto napadá zejména horní část těla (hlavu, šíji, obličej) a jeho povrchové části (kůži, prostory mezi kůží a svaly) a dále plíce označované za “střechu” ostatních orgánů. Mezi příznaky napadení hlavy patří bolesti hlavy, závratě, ztuhlost šíje nebo svalstva tváře. Pro postižení plic je typický kašel, ucpání nosu, svědivé bolesti krku. Proniknutí pod kůži vyvolává nesnášenlivost průvanu, horečku nebo zvýšené pocení.

Pohyblivost a proměnlivost větru se projevuje tím, že bolesti nebo svědění nejsou omezeny na jedno místo, ale různě se po těle přemisťují. Onemocnění způsobené větrem mají náhlý vznik a stejně tak náhle mohou ustupovat a mívají prudký průběh – mozkové příhody či epileptické záchvaty.

Na jaře je tedy dobré pamatovat na zvýšenou vnímavost těla na větrnou škodlivost a přiměřeně se před ním chránit. Vítr se vyskytuje v mnoha podobách, způsobuje ho například klimatizace, různé ventilátory, jízda na motorce nebo obyčejný průvan.

Ve spojení s chladem vyvolává příznaky nachlazení – zimomřivost, bolesti hlavy a šíje, vodnatou rýmu, kýchání apod. Ve spojení s horkem pak např. bolesti v krku, při polykání, suchý dráždivý kašel, pocení. Projevem větru je také obrna lícního nervu (Bellova obrna), která v rámci západní medicíny nese označení “e frigore”, tedy “z chladu, z prochladnutí”, často vznikající právě v kombinaci s větrem (průvanem).