Řepa

Její původ je ve Středomoří a v severoafrickém prostředí.

Složení (na 100 g potraviny)

• Energetická hodnota 166 kJ, 39 kcal
• Voda 89%
• Bílkoviny1,3 g
• Tuky 0,2 g
• Sacharidy 8,9 g, z toho vláknina 1,7 g
• Vitamin B1 0,03 mg
• Vitamin B2 0,04 mg
• Vitamin C 10 mg
• Vitamin A 5 RE
• Beta-karoten 60 ug
• Vitamin E 0,04 ATE
• Sodík 45 mg
• Hořčík 15 mg
• Fosfor 39 mg
• Draslík 273 mg
• Vápník 35 mg
• Železo 0,7 mg

Zdroj: nutridatabaze.cz

Červená řepa na sladkou a hořkou chuť, neutrální povahu a patří elementu země (slezina a žaludek).

Posiluje nedostatečnou krev a čchi, odvádí vlhko, uvolňuje stagnující energii čchi a upravuje stolici.

Nemá se užívat při Crohnově chorobě a při ledvinových kamenech. Před konzumací se má odstranit slupka, která obsahuje velké množství oxalátů (přispívají k tvorbě močových kamenů).

Řepa obsahuje množství minerálních látek (draslík, zinek, železo, sodík, hořčík, selen), dále vitaminy B, C, biotin a provitamin A. Velmi důležitý je obsah antokyanů s protinádorovým účinkem, dále se zde nachází flavony, temně rudý betain, cholin a organické kyseliny.

Červená řepa je mimořádně ceněna při různých krevních chorobách a při nádorových onemocněních - “Bylinná krev”, 200 g šťávy z červené řepy, po 100 g šťávy z mrkve, zelí a převařené šťávy z plodů černého bezu, dále po 50 g šťávy z celeru (u mužů) nebo petržele (u žen) a šťávy z kořene pampelišky. Uvedené množství čití denní dávku, která se popíjí během dne po doušcích. Variant tohoto receptu je mnoho, shoda panuje v červené řepě, mrkvi a celeru s petrželí. Někdy se vypouští zelná či bezová šťáva, jindy se naopak přidá šťáva z kořene pampelišky.

Šťáva je výborným protirevmatickým prostředkem.

Působí jako jaterní detoxikans - váže na sebe radioaktivní látky a těžké kovy a pomáhá je vylučovat z organismu.

Snižuje hladinu krevního cholesterolu a má protisklerotické účinky na cévy.

Podporuje látkovu výměnu, je velmi vhodná při kožních onemocněních.

Celkově zlepšuje trávení.

Zlepšuje stav nemocných postižených borreliózou a klíšťovou encefalitidou, zřejmě pro svůj virostatický efekt. Zlepšuje mozkovou činnost, je užitečná pro výživu nervů.

Její užívání je vhodné při menstruačních a klimakterických potížích.

Červená řepa se obvykle užívá ve formě kúr. Začíná se 650 ml denně, které se pijí během dne po doušcích. Tuto dávku podáváme 1 týden, druhý týden se podává 500 ml a od třetího týdne se užívá 400 ml. Tuto dávku pak podáváme až do doby nástupu účinku. Jakmile se stav zlepší, klesne dávka na 250 ml denně. Nejkratší doba užívání je jeden měsíc, obvykle se šťáva podává 2-3 měsíce.

Lze také použít směs šťáv z červené řepy, mrkve a vody stejným dílem. Tato směs se obvykle podává denně v množství 1 litr.

Šťáva s červené řepy se nemá míchat se šťávami ovocnými.

Šťáva ze zavařené červené řepy má menší účinnost.

Ve formě salátu se má červená řepa podávat bez octa.

“Dvojčervené víno” - 120 g červené řepy rozmělníme (pokud možno nekovovým předmětem) nebo rychle rozmixujeme a dáme do 0,7 litru červeného vína. Dobře uzavřeme a necháme 7 dní vyluhovat na místě s pokojovou teplotou. Pak pečlivě přefiltrujeme a skladujeme na chladném místě. Užívá se jednou denně, před obědem, v dávce 50 ml.

Podávání červené řepy nemá vážnější kontraindikace a nebývají ani vážnější nežádoucí účinky.

Červená řepa je bohatá na minerály. Kromě draslíku, zinku, železa, selenu obsahuje významné množství křemíku, který je tělo schopno z řepy (na rozdíl od jiných potravin) velmi efektivně zpracovat. Křemík posiluje vazivové tkáně, zlepšuje kvalitu kůže, vlasů i nehtů. Důležitý je i obsah kyseliny listové, která se podílí na obnově buněčných tkání a hraje významnou roli i při tvorbě řady hormonů a neurotransmiterů; konzumace červené řepy tak může přispět ke zlepšení duševní pohody a zvládání stresu. Možná na to naše předky navedla výrazná krvavá barva řepné šťávy, protože už před staletími si všimli, že pokrmy z červené řepy dodávají slabým sílu a nesmělým odvahu. (https://www.dtest.cz/clanek-1038/zelenina-jako-lek-cervena-repa)