REZAVEC ŠIKMÝ

Účinky dle tradiční čínské medicíny

• Vyživuje játra, ledviny a srdce
• Odvádí vlhkost a přeměňuje hlen
• Odstraňuje skryté škodliviny, jedovatost (toxin)
• Oživuje krev
• Uklidňuje ducha
• Podporuje obrannou qi

Použití

• Celkový tonifikační účinek na organismus - povzbuzuje enzymatické funkce a mozkové funkce, zvyšuje obranyschopnost organismu, má protizánětlivé a antioxidační účinky
• Používá se při léčbě některých typů rakoviny - trávicí ústrojí, plíce, melanom
• Má antibakteriální a antivirové účinky (zvláště herpetické viry), dokáže z těla odstranit "skrytý patogen" (spolu s Coriolem)
• Působí pozitivně při chronických zažívacích potížích - gastritidy, žaludeční a dvanáctníkové vředy, působí na H. pylori; dále při ulcerózní kolitidě a Crohnově nemoci, příznivě ovlivňuje funkci jater, také žlučníková onemocnění - záněty, nádory, kameny,
  městnání žluče (cholestáza)
• Snižuje krevní tlak i srdeční pulz, působí na srážení krve
• Snižuje hladinu glukózy a tuků v krvi
• Příznivě ovlivňuje funkci ledvin
• Používá se při kožních onemocněních - lupénka, ekzémy
• Osvědčuje se u oparů, aft, ale i akné
• Ve stomatologii při léčbě paradentózy

Doporučené kombinace

• Aktivace imunitního systému v případě bakteriální a virové infekce - Chaga + Coriolus, Chaga + Reishi, Chaga + Maitake
• Regulace cholesterolu a tlaku krve - Chaga + Reishi, Chaga + Maitake, Chaga + Auricularia
• Podpora funkce a pročištění střev - Chaga + Hericium
• Protizánětlivé působení - Chaga + Reishi

Upozornění

• Při užívání chaga se doporučuje mléčná a rostlinná strava, omezení příjmu masa, tuků a ostrých jídel
• Současně se pak nemají podávat antibiotika ani čistá glukóza

Stručný popis

Chaga (Inonotus obliguus, rezavec šikmý, birch mushroom, tschagapilz, Hua Jie Kong Jun) patří mezi dřevokazné houby. Je několikaletá a vytváří dva druhy plodnic, a to pohlavní a nepohlavní. Po napadení stromu vytvoří tmavé, temně černé „rozpukané“ plodnice, v nichž se nacházejí chlamydospory, tj. výtrusy. Tyto plodnice mohou přežívat i několik let a mají jsou cca 10–35 cm velké. Později se zráním houby a odumíráním nakaženého stromu, jehož kmenem houba prorostla, se vytvoří druhý typ plodnic, které obsahuju pohlavní spory – bazidiospory. Tato plodnice je větší a může mít a může dorůst i několika metrů. Chaga parazituje hlavně na listnatých stromech, nejčastěji ji najdeme na břízách, z nichž získává také důležitou složku betulin, který má širokospektré léčebné účinky.

Chaga je rozšířená na severní polokouli. Velmi dobře je známá v Rusku, kde je i součástí tradiční ruské medicíny. Stejně tak je ale známá i v tradiční čínské medicíně.

Houba je známá již z dob před cca 4000 lety, využívali jí Mezopotámci, Egypťané, Číňané aj. Chaga je popsána také v čínském „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing. V Rusku a na Sibiři pak byla využívána nejen k léčení, ale také k šamanským rituálům, a to hlavně Khanty/Oystaky, kteří jí také dali jméno, které se dnes nejčastěji používá. Chagu si dopřával i car Vladimir Monomach či Rasputin... Zmiňuje ji také Solženicin ve své knize Rakovina. Chaga nebyla neznámá ani původním obyvatelům Japonska, tj. Ainu. Vařili si z ní čaj, který pili při trávicích obtížích, bolestech žaludku atd. A i oni využívali prášek ze sušené houby k náboženským obřadům.

Chaga však byla známá i indiánům v Severní Americe.

V novodobých dějinách byla Chaga studována od roku 1864 J. G. N Dragendorffem v St. Petěrburgu. Výrazného pokroku ve zkoumání hub se dosáhlo ve 20. století, odhalilo se její složení a začaly se vědecky zkoumat její účinky.

Vliv na výkonnost organismu

Chaga a kondice

Chagu je možné využít i pro posílení fyzické kondice. Tento efekt vědci zjistili při pokusech na myších. Využili jich 64 a podávali jim 14 dní polysacharidy extrahované z Chagy. Poté hodnotili jejich fyzičku a porovnávali s údaji, které získali před tím, než s léčbou začali. Myši umístili do vodní nádrže a nechali je plavat. U myší se zvýšila výdrž, a navíc se i po fyzickém výkonu urychlila regenerace. To se potvrdilo odběrem krevních vzorků 30 minut po zátěži, když se testovala hladina laktátu. Ten vzniká spalováním cukrů bez přísunu kyslíku, tj. v anaerobních podmínkách a zvyšuje se při vyčerpání. Koncentrace laktátu byly při užívání Chagy mnohem nižší. Naopak byly vyšší hodnoty glykogenu (zásobního sacharidu, který se spaluje jako první při fyzické aktivitě) v játrech a svalech vyšší. Byly tedy dříve připraveny na další zátěž. Extrakt tedy výrazně oddálil nástup únavy a urychlil regeneraci.

Imunita

Chaga v souladu s imunitním systémem

Mnohé složky Chagy dokážou ovlivnit funkce a reaktivitu imunitního systému. Správně fungující imunitní systém zajistí ochranu proti infekcím i rakovinným buňkám a zároveň neútočí na antigeny vlastního těla a alergeny.  Chaga napomáhá dostat imunitní systém do rovnováhy, posiluje jeho obranné reakce a zmírňuje jeho zvýšenou aktivitu v případě autoimunitních a alergických zánětů. 

Nejvýrazněji ovlivňují imunitní systém polysacharidy, beta glukany. Jejich účinnost se testuje např. na buněčných kulturách, kdy je polysacharidový extrakt přidán k buňkám imunitního systému a sleduje se, jak se změní jejich chování. V přítomnosti Chagy se testované buňky více dělí, aktivují se, produkují prozánětlivé cytokiny, které aktivují další složky imunitního systému. U fagocytů zvyšuje jejich fagocytární schopnosti, tj. jejich schopnost pohlcovat, v případě virů a bakterií i zabít, cizorodé částice. Vlivem Chagy jsou také aktivovány T lymfocyty. Je zdokumentováno i to, že Chaga zvyšuje produkci potřebných protilátek B lymfocyty.

Zkoumání imunitu posilujících účinků se provádí i na laboratorních zvířatech. Jeden z pokusů testoval, zda dokáže Chaga posílit aktivitu imunitního systému i v případě, že jsou zvířatům podávána imunosupresiva. Části testovaných krys, která dostávala cyklofosfamid a měly utlumené imunitní reakce, byla podána také Chaga. U těchto krys došlo k nárůstu aktivity imunitního systému, a to již po 8 dnech.

Chaga tedy dokáže „prolomit“ účinky i silných imunosupresiv.

Nyní se podíváme i na její protizánětlivé účinky. Ty se ověřovaly v pokusech na myších, u kterých byl vyvolán zánět střev, obdoba Crohnovy nemoci. Pokud je myším podávána Chaga, snižuje se závažnost onemocnění. Myší neztrácejí na hmotnosti, nejsou přítomné vysilující krvavé průjmy, při vyšetření střeva se prokázalo, že ve sliznice je zdravější, není tak poškozená, zánět je výrazně tlumen v porovnání s myšmi, které Chagu nedostávaly.

Protizánětlivý efekt se potvrdil i v případě chronické pankreatitidy. Nemocná zvířata byla krmena také polysacharidy z Chagy, při histologickém rozboru na konci pokuse se ukázalo, že slinivka vykazuje menší rozsah poškození, není infiltrované imunitními buňkami, které by svou aktivitou tkáň destruovaly.

Chaga může být také pomocníkem alergiků. Při studiích na alergických myších se prokázalo, že podávání extraktu vede ke snížení tvorby IgE, tedy protilátek spjatých s alergiemi.

Je tedy patrné, že Chaga harmonizuje imunitní systém, vyrovnává jeho aktivitu tak, aby nám co nejlépe sloužil.

Infekce

Chaga se nezalekne ani infekcí

Není snad nikdo, kdo by ve svém životě neprodělal nějaké infekční onemocnění, i přesto, že je imunitní systém silný mají infekční patogeni strategie, jak jej přelstít a obejít. Mnohé infekce jsou velmi nebezpečné a mohou rychle končit smrtí. Na mnohé virové infekce navíc neexistuje žádná léčba, a ubývá i léčebných možností v případě bakteriálních nemocí, jelikož se zvyšuje rezistence bakterií k antibiotikům. Vyvíjejí se tedy nová antibiotika a zároveň se hledají látky, které by dokázaly bakterie zabíjet, či alespoň zamezit jejich množení.

Chaga  posiluje imunitní systém, který je tedy odolnější, a pokud už infekce vyhraje, je to pouze dočasné a rychle zlikvidována. Navíc však houba díky svému složení přímo působí na infekční patogeny.

Dokáže zatočit s mnoha druhy virů. Jsou mezi nimi i herpetické viry, které jsou typické tím, že přežívají skrytě v těle a mohou se reaktivovat. Je jimi promořeno až 98 % populace. Většinou se projevují nepříjemnými opary, ale někdy mohou způsobit i herpetickou meningoencefalitidu. Studie prováděná na buňkách nakažených herpetickým virem potvrdila, že přidání Chagy má na virus negativní dopad. Zatímco buňky zůstávají nedotčeny, virus je „odstraněn“. Nenašlo se v nich virové DNA. Byly též prováděny studie na myších, které byly nakaženy herpetickým virem HSV2 (genitální typ). Když jim nebyla podávána Chaga většina myší zemřela, ve skupině, která dostala Chagu, zvýšila se pravděpodobnost přežití dokonce o 90 %.

Mezi další viry, které Chaga dokáže zničit, jsou i viry hepatitidy B a C. Ty jsou původci chronického zánětu jater, který často končí jaterní fibrózou, cirhózou, někdy i rakovinou jater. Léčba antivirotiky mnohdy není účinná. Podávání Chagy však snižuje replikaci, tj. množení viru, a zvyšuje účinnost terapie.

Chagy se obává i HIV, omezuje totiž jeho vstup do buňky. Pokud se virus nedostane do buňky, nerozvine se infekce.

Chaga je úspěšná i v potírání zvířecích infekcí. Ukázalo se, že působí proti kočičím virům, např. kaliciviru a viru kočičí chřipky.

Bakterie jsou dalšími mikroorganismy, které mohou být Chagou zabíjeny, a to i ty, které jsou běžně hodně rezistentní a nebezpečné. Mluvíme tu např. o mykobakteriích, tedy původcích TBC, které se léčí několik měsíců i čtyřkombinacemi antibiotik. Dále zabíjí pseudomonády atd.

Zabraňuje také infikování, jak bylo prokázáno v případě kampylobaktera, který způsobuje střevní infekci. Aby ji mohl vyvolat, musí se uchytit na střevní sliznici. A přesně zde působí Chaga, brání mu v uchycení.

Musíme také zmínit antiparazitární účinky. Chaga působí proti plazmodiím, tj. původcům malárie, a trypanozomám (způsobují „spavou“ nemoc).

Onkologie

Chaga jako nepřítel rakovinných buněk

Zatímco si Chaga velmi dobře rozumí s buňkami imunitního systému, jiné je to v případě rakovinných buněk. Je možné říci, že s nimi je doslova na kordy.

Proti rakovině bojuje dvojím mechanismem. Jednak v součinnosti s imunitním systémem (posílení aktivity makrofágů, NK buněk, T lymfocytů), a jednak obsahuje bioaktivní složky, které jsou pro rakovinné buňky toxické, jsou to např. polysacharidy, terpeny (betulin, kyselina betulinová).

To je velmi důležité, neboť lidí, kteří onemocní nádorovým onemocněním přibývá. I když se většina nemocných vyléčí, jsou stále případy, kdy pacient nemoci podlehne. Navíc i léčba samotná je velmi náročná a zatížená mnoha nežádoucími účinky, a může zanechat i trvalé následky. Vědci se tedy stále snaží najít co nejšetrnější a nejúčinnější způsob, jak rakovinu léčit a vyléčit.

Existuje mnoho výzkumů, které ověřují protirakovinné účinky Chagy, je již potvrzeno, že si poradí s melanomem, rakovinou vaječníků, plic, mozku, střev, jater i leukémiemi.

Nejčastěji se její účinky testují na buněčných kulturách z určitého typu rakovinných buněk, k nimž je přidána. Při těchto pokusech se nejlépe sleduje, jak rakovinné buňky na přítomnost Chagy reagují. Dochází k zablokování dělení buněk, je zastaven buněčný cyklus, snižuje se výrazně jejich životaschopnost, a co víc, je u nich navozena apoptóza, tj. buněčná smrt. Jsou totiž aktivovány kaspázy, aktivované proteiny proapoptotické a blokovány ti antiapoptotické. Krom jiného dokáže Chaga také zabránit metastazování. Inhibuje totiž tvorbu metaloproteináz nádorovými buňkami. Jedná se o enzymu, které štěpí mezibuněčnou hmotu. Pokud je tato rozvolněná, rakovinné buňky se jí mohou snáze „protlačit“ a vycestovat do krevního či lymfatického systému…

Bylo také sledováno, jak Chaga působí, pokud je podána zvířatům. U myší, které trpěly rakovinou plic se spontánním metastazováním a dostávaly Chagu, se metastazování výrazně snížilo, a to o 25 %, navíc došlo i k redukci objemu nádoru, a to o 60 %. Navíc Chaga redukovala tvorbu nových cév, které by dováděly živiny k rakovinným buňkám.

Antioxidační účinky

Chaga jako antioxidant

Vlivem vystavení stresu, znečištění, během chronických infekcí atd. vzrůstá tvorba volných radikálů. Jedná se o vysoce reaktivní sloučeniny, které reagují např. s lipidy buněčných membrán i DNA, jsou tedy rakovinotvorné a mutagenní, urychlují i degenerativní procesy, včetně degenerace mozku. V těle jsou sloučeniny a enzymy, které volné radikály neutralizují, tvorba ovšem často převyšuje jejich kapacitu. Je tedy nutné je tělu dodávat zvenku, silnými antioxidanty jsou třeba vitamín C a E, glutation…, ale také komponenty Chagy, hlavně fenolové sloučeniny, triterpeny, polysacharidy atd. Chaga je také zdrojem superoxiddismutázy, enzymu, který si s volnými radikály poradí.

Ověření antioxidačních účinků probíhá často v roztocích, kdy je k roztoku s volnými radikály přidána Chaga. Ta je velmi účinná v neutralizaci hydroxylových radikálů. Probíhaly též pokusy na buněčné kultuře, která se vystavila působení peroxidu vodíku v koncentraci, která je pro ně toxická a životaschopnost buněčné kultury klesá pod 40 %, pokud je ovšem přidána Chaga, zvýšila se životaschopnost na 90 %.

Antioxidační účinky je možné testovat i na živých modelech. Nejčastěji krysy či myši jsou vystaveny situacím, které zvyšují oxidační stres. To se projeví i zvýšením některých hodnot v krvi, např. malondialdehydu. V případě podávání Chagy se jeho hodnoty nezvyšují. Nedochází tedy k peroxidaci buněčných membrán.

Díky svým antioxidačním vlastnostem je tedy Chaga prevencí degenerativních onemocnění, ale také rakoviny atd. 

Vliv na srážení krve

Chaga proti srážení krve

Zvýšená srážlivost krve může být způsobena jednak genetickou predispozicí, ale také patologickými stavy, např. záněty, aterosklerózou… Tvorba trombů je dána shlukováním, tj. agregací krevních destiček a dále také aktivitou koagulační kaskády. Vytvořené tromby snižují průsvit cév, ale mohou se také utrhnout a embolizovat např. do cévního řečiště plic či mozku a pacienta zabít. Chaga dle pokusů zasahuje do procesu agregace trombocytů. V případě pokusů in vitro se snížila agregace až o 71 %. Při extrakci inhibičního peptidu, který je c Chaze obsažen se agregace snížila až o 90 %. Tento peptid by mohl být využit při léčbě pacientů, u nichž je riziko, že se rozvine trombóza.

Vliv na krevní cukr

Diabetes II je stav, kdy je zvýšená hladina cukrů v krvi, na rozdíl od diabetu I, který je autoimunitním zánětem slinivky, je tento často spojen s inzulinorezistencí. Buňky neodpovídají na inzulin, inzulinu tedy může být v organismu dostatek, ale „nefunguje“. Zvýšená koncentrace cukrů způsobuje poškození cévních stěn, nervů, orgánů (např. sítnice, ledvin…). Bylo provedeno mnoho studií, které potvrdily, že podávání Chagy má antidiabetické účinky. Jedná se o pokusy na myších či krysách, u nichž je navozen stav podobný lidské cukrovce II. Nemocní hlodavci mají vysokou hladinu cukrů v krvi, pokud jim je však podávána Chaga, klesá glykémie k normálním hodnotám, zlepšuje se glukózová tolerance a je prolomena inzulinorezistence. Buňky se opět stávají citlivé k inzulinu. Navíc Chaga chrání slinivku před poškozením zánětem a volnými radikály. Udržuje ji tedy funkční a schopnou produkovat inzulin.

Vliv na tuky

Hyperlipidémie 

Zvýšené hladiny tuků jsou rizikové pro rozvoj aterosklerózy, která je charakterizována ukládáním tuků do cévní stěny. V cévách probíhá zánět, ztrácí pružnost, snižuje se průsvit…, zvyšuje se krevní tlak, objevují se ischemické choroby srdce i dolních končetin, i akutní stavy jako infarkt myokardu.

Při pokusech na hlodavcích, kteří jsou krmeni speciální vysokotučnou dietou, dochází k nárůstu koncentrací lipidů v krvi. Pokud je části skupiny podávána Chaga, stav se mění. Klesají hodnoty celkového cholesterolu, triglyceridů, LDL, ale zvyšuje se hodnota „hodného“ cholesterolu HDL.

Melaninový komplex v Chaze navíc zvyšuje tvorbu adiponektinu v tukových buňkách. Ten působí protizánětlivě a ovlivňuje metabolismus tuků a snižuje glykémii. Gen pro adiponektin je více aktivní u hubených lidí, jeho aktivita klesá s nárůstem hmotnosti. Podávání melaninového komplexu myším s nadváhou vedlo ke zmenšení objemu tukové tkáně.

Vliv na žaludek

Chaga je velmi prospěšná pro mnohé orgány, které dokáže posilovat, podporovat regeneraci a taky zabraňovat jejich poškození. Tento efekt je patrný u trávicího systému. Chaga působí hojivě na sliznici žaludku, která je často drážděna a rozvíjí se zánět, tj. gastritida. Navíc Chaga zabíjí i bakterii Helicobacter pylori, která způsobuje zánět, žaludeční vředy a může stát i za rakovinou žaludku.

Vliv na játra

Dalším orgánem, který těží z podávání Chagy jsou játra. I ona jsou enormně zatěžována a může dojít k jejich poškození. Proti němu je Chagou chráněno, neboť snižuje oxidační stres vznikající při jaterním poškození, které by játra ještě více destruovalo. To bylo potvrzeno v pokusu na myším, které byly vystaveny toxickému tert-butyl hydroperoxidu.

Vliv na ledviny

Chaga pomáhá také ledvinám. Prospívá jim snížením oxidačního stresu, snížením glykémii, podporuje regeneraci. Při pokusech s krysami, jimž byly poškozeny ledviny při cukrovce, se výrazně snížily ledvinné funkce a docházelo k propouštění albuminu do moči, a naopak v krvi rostly hodnoty kreatininu. Podávání Chagy obnovilo funkce a integritu glomerulárních membrán, snížilo zánět atd. To se projevilo zlepšením funkcí, do moči unikalo méně albuminu a kreatinin byl filtrován do moči. Jiná studie prokázala, že kyselina betulinová pomáhá i při fibróze ledvin. K tomu může dojít v případě dlouhodobého poškozování (toxickými látkami, léky, infekcemi), kdy je poškozená tkáň nahrazena vazivem. Krysám s fibrózou ledvin vědci podávali právě kyselinu betulinovou, během terapie se zlepšila funkce ledvin, v krvi poklesly hodnoty kreatininu, urey, kyseliny močové atd., snížila se tvorba TGF beta, tedy sloučeniny podporující tvorbu vazivové tkáně. Ledviny krys tedy byly chráněny proti dalšími poškozování a u mnohých došlo i ke zvrácení stavu.