ŽAMPION MANDLOVÝ

Účinky dle tradiční čínské medicíny

• Doplňuje čchi (wej-čchi - obrannou čchi, asi nejsilněji ze všech hub)
• Posiluje žaludek a slezinu
• Rozpouští hleny, mírní kašel
• Zvlhčuje suché
• Uvolňuje křeče a zastavuje bolest
• Vypuzuje parazity (dle TCM zahrnuje i skrytý patogen)

Použití

• Má výrazné imunomodulační účinky, dokáže imunitu stimulovat i tlumit při nadměrné aktivaci (např. Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida)
• Má silný antialergický účinek, používá se u alergického astma
• Celkově posiluje organismus, má antioxidační účinky
• Má antibakteriální účinky, zejména proti Escherichia coli, Shigella, Streptococcus, antivirové účinky (Herpes zoster)
• Chrání játra proti negativnímu vlivu alkoholu a paracetamolu, lze využít i u hepatitid typu B a C
• Snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi, snižuje krevní tlak, působí příznivě na kardiovaskulární systém
• Posiluje funkci střev a žaludku - zažívací potíže
• Má příznivé účinky při neuropatických bolestech (např. při diabetu), také příznivě ovlivňuje psychiku (úzkosti) a kognitivní funkce mozku, zmírňuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby
• Doplňková léčba u rakoviny plic, prsu, žaludku, prostaty, jater, dělohy, vaječníků, melanomu, krevních malignit; snižuje riziko vzniku metastáz; pokles leukocytů při chemoterapii
• Tiší kašel, zejména chronický produktivní s řídkým hlenem
• Pomáhá u artrotických bolestí kloubů
• Používá se u kožních onemocnění - ekzémy, kopřivky, další alergické kožní projevy

Doporučené kombinace

• Léčba alergií a autoimunitních onemocnění - Agaricus + Reishi, Agaricus + Hericium
• Stimulace imunitního systému, ochrana před infekcí - Agaricus + Coriolus, Agaricus + Reishi, Agaricus + Shiitake
• Regulace hladiny cukru v krvi - Agaricus + Maitake, Agaricus + Coprinus

Kontraindikace

• Nemá se užívat déle než 2 měsíce; poté je vhodné udělat 2-měsíční pauzu

Stručný popis

Agaricus blazei Murill (v Japonsku Himematsutake, v Číně Ji Song Rong, v Brazílii Cogumelo Piedade žampión mandlový, Agaricus brasiliensis) je houba patřící mezi žampióny, jejíž domovinou je Jižní Amerika. Sbírali jej hlavně obyvatelé venkova v oblasti Sao Paula u vesnice Piedade. Tuto houbu používali nejen jako potravinu (je velmi chutná, voní po mandlích), ale hlavně jako léčebný prostředek.  Poprvé ji popsal mykolog W. A. Murill v roce 1945. Její představení světu však proběhlo v roce 1960, kdy Agaricus zaslal T. Furomoto na zkoumání do japonských laboratoří, neboť si povšiml jejích účinků. Do botanického systému byla zařazena až v roce 1967, a to belgickým botanikem Heinemannem. Díky rozklíčování jeho složení a pokusům, které se následně prováděly, se potvrdil vliv Agaricu na organismus. O houbu začal být velký zájem a nyní se pěstuje komerčně po celém světě. Mezi největší producenty Agaricu patří Japonci.

Agaricus náleží do čeledi Agariaceae (pečárkovité). Houba má hnědo-zlatý šupinatý klobouk, který jí dal také jméno – sluneční houba. Klobouk má průměr cca 2–12 cm, podobné délky je i noha. U mladých hub je klobouk vypouklý, ale s jejich stárnutím se narovnává a jeho konce se „roztřepí“. Na spodní straně klobouku můžeme najít u mladých hub světlé bazidiospory a čokoládově hnědé u starších hub.

Imunita

Agaricus v souladu s imunitním systémem

Imunitní systém podobně jako srdce nemůže přestat pracovat ani na chvíli. Jen díky němu můžeme přežít. Jak je patrné u pacientů s těžkými imunodeficity. Bez péče umírají v již v novorozeneckém věku na infekce. Imunita nás chrání proti vlivům zevním, ale i těm vnitřním, pomáhá hojit rány atd. Jeho důležitým úkolem je rozeznat vlastní struktury, antigeny, od těch cizích, proti kterým se pak obrací. Jedná se např. o viry, bakterie atd. Někdy však imunitní systém považuje za nebezpečné i neškodné antigeny, jak je to v případě alergenů a bojuje i proti nim a rozvíjí se alergický zánět. Může se však obrátit i proti vlastním antigenům a rozvíjí se autoimunitní zánět.

Na jedné straně je tedy potřeba imunitní systém podpořit v boji s nebezpečím, ale na druhé straně, pokud útočí i na jiné cíle, jeho reaktivitu mírnit.

Agaricus toto umí. Provádějí se testy jak na buněčných kulturách, kdy se k imunitním buňkám, např. makrofágům, přidává extrakt a sleduje se, jak se mění jejich chování. Dochází u nich ke zvýšené proliferaci, aktivaci, posiluje se fagocytóza a také produkce cytokinů, které dále aktivují a posilují imunitní odpověď, jedná se např. o IL-1, IL-12, IL-6, TNF-alfa, INF gama či růstové faktory. Za tímto efektem stojí vazba polysacharidů na receptory, které mají imunitní buňky na svých površích. Vazba polysacharidu a receptoru spouští nitrobuněčnou signální kaskádu, která vede k přepisu genů zodpovědných za výše zmíněné funkce. Agaricus nestimuluje jen makrofágy, ale také lymfocyty či NK buňky a v jeho přítomnosti se zvyšuje produkce protilátek B lymfocyty.  Tento stimulační efekt byl testován i v případě očkovacích vakcín, krom antigenů patogena, proti kterému očkujeme, musí vakcína obsahovat také látky, které stimulují imunitní systém, aby došlo k tvorbě specifických protilátek a paměťových buněk. Teprve poté je očkování úspěšné a imunitní systém nedá patogenu žádnou šanci. Pokus se prováděl na hlodavcích a oproti „obyčejné“ vakcíně došlo k většímu nárůstu produkce potřebných protilátek.

Mluvíme-li o protilátkách, nemůžeme opomenout, že Agaricus zvyšuje také produkci IgA, což je důležitá protilátka na sliznicích, které díky ní „propustí“ méně patogenů do organismu.

Nyní jsme uvedli případy, kdy Agaricus pomáhá posílit imunitní systém, a je na čase ukázat, že umí pracovat i opačně. Tlumivý vliv Agaricu byl popsán i v klinických studiích, kdy byl podáván pacientům, kteří mají ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu, což jsou zánětlivá onemocnění střeva, na nichž má podíl imunitní systém. Část pacientů dostávala neúčinnou látku a část Andosan. U druhé skupiny došlo po 21 dnech k poklesu hodnot zánět posilujících cytokinů, např. IL-2, TNF alfa, IL-6. Při zkoumání střeva se ukázalo, že skutečně došlo ke zmírnění zánětu. Sami pacienti se subjektivně cítili lépe, byli aktivnější, měli méně střevních obtíží atd.

Protizánětlivý efekt se projevil i u krys, kterým byl vyvolán zánět v plicích. Pokud byl krysám podáván Agaricus, došlo k výraznému utlumení zánětu, a tudíž nedošlo k tak masivnímu poškození plicní tkáně. Autoři toto potvrdili i provedením CT plic.

Agaricus může být přínosný i v případě alergií a tedy i alergického zánětu, který přetrvává a může poškodit tkáně. V případě alergických reakcí je zvýšená aktivita T lymfocytů, které se označují jako Th2, a ty produkují cytokiny podporující tvorbu IgE protilátek. Ty pak mohou být měřeny v krvi, když potvrzujeme alergie krevními testy. U alergických zvířat se ukázalo, že Agaricus je schopný zvýšit aditivu Th1 lymfocytů v neprospěch Th2, utlumil se alergický zánět a snížila produkce IgE. Agaricus uleví alergikům i astmatikům.

Infekce

Protinfekční působení Agaricu

Jsme stále ve válce s patogeny. Denně na nás útočí, pronikají do těla atd. Mnohé pokusy jsou odraženy již na tělních bariérách, tj. patogeny neprojdou skrz pokožku a sliznice. Jsou zlikvidovány již tam. Ale mohou se také dostat do organismu, kde je na ně připraven imunitní systém, aby se s nimi vypořádal. Protiinfekční působení Agaricu má dvojí mechanismus. Jednak výrazně posiluje protiinfekční imunitu, a jednak jeho složky umí patogeny přímo zabíjet. Jsou pro ně toxické, zatímco tělním buňkám neuškodí. Navíc Agaricus posiluje i zdraví pokožky a sliznic. Hledání nových možností léčby infekčních nemocí je velmi důležité. Na většinu virových infekcí léčba neexistuje a v případě bakterií dochází k nárůstu rezistence k antibiotikům.

Agaricus je v boji s viry velmi úspěšný, toto je možné testovat na buněčných kulturách, v nichž jsou buňky nakaženy virem či na nakažených zvířatech, ale jsou i klinické studie potvrzující efekt Agaricu. Agaricus je možné využít proti herpetickým infekcím, ty mohou způsobit nepříjemné opary, ale také závažné nemoci jako herpetickou meningoencefalitidu. Při pokusech na myších se ukázalo, že Agaricus podávaný před infikováním snižuje kožní projevy, tedy rozsah kožního poškození herpetickým virem a také urychluje hojení léze. Navíc u nakažených myší snížil Agaricus úmrtnost oproti nakaženým myším, které jej nedostaly.

Na buněčných kulturách pak vědci zjistili, že Agaricus omezuje vstup viru do buňky, bez toho virus nemůže způsobit onemocnění, nemůže se množit a zahyne.

Agaricus také úspěšně ničí togaviry či viry hepatitid B a C.

V případě bakteriálních infekcí je Agaricus také účinný. Poradí si např. se streptokokem, který je příčinou zápalů plic. Vědci jím nakazili myši, u kterých se následně rozvinula pneumonie. Pokud byl myším podáván Agaricus, snížila se bakteriémie, tj. baktérie v krvi, a také plicní projevy. Více myší nákazu přežilo.  Podobné pokusy byly prováděny i s koliformními bakteriemi, tedy patogeny nacházejícími se ve střevech. Tyto byly vpraveny myším do břišní dutiny a došlo k rozvoji těžkého zánětu pobřišnice. U myší, kterým byl podáván Agaricus, došlo k zmírnění průběhu infekce a snížení úmrtnosti.

Agaricem je možné řešit i některé parazitární nemoci, např. u ryb je to nákaza vlasovkou slezovou či u lidí je to nákaza plasmodii, původci malárie.

Antioxidační účinky

Agaricem proti volným radikálům

Volné radikály, oxidační stres… jsou dávány do přímé souvislosti s civilizačními nemocemi, hlavně pak rakovinou a degenerativními procesy. Neboť volné radikály působí na buňky doslova toxicky, narušují buněčné membrány, a co více i buněčnou DNA. Produkce volných kyslíkových radikálů je přirozená a doprovází mnoho procesů v těle, např. metabolismus živin, imunitní obranné reakce. Na takto vzniklé radikály má však tělo sloučeniny a enzymy, které je dokážou neutralizovat. V případě zvýšené tvorby však koncentrace radikálů převýší neutralizační kapacitu. Proto je důležité tělu dodávat antioxidanty stravou. V tomto ohledu pomohou i houby, tedy i Agaricus. Při pokusech se prokázalo, že při přidání Agaricu do roztoků s volnými radikály dochází k jejich vychytávání a neutralizaci. Podobně tak u zvířat, které jsou vystavena stresu a je zvýšen oxidační stres. Ten je možné měřit např. hodnotami malondialdehydu, které vzniká při působení volných radikálů na buněčné membrány.

V tomto ohledu jsou velmi účinné flavonoidy, fenolické sloučeniny a také polysacharidy z Agaricu.

Neutralizace volných radikálů je prevencí proti civilizačním nemocem a zpomalí se degenerativní procesy, včetně těch v mozku.

Onkologie

Protirakovinné účinky Agaricu

Rakovina je velkým zdravotním problémem této doby. Je stále více pacientů, kteří jí trpí. Naštěstí i stále více pacientů, kteří rakovinu porazí. Jsou však i přes moderní léčebné postupy pacienti, kteří nemoci podlehnou. A léčba samotná bývá velmi náročná a má hodně nežádoucích účinků, které mohou být i celoživotní. Vědci tedy stále hledají možnosti, jak pacientům pomoci. Najít vhodný lék či aspoň prostředek, jak zvýšit efektivitu současné terapie a zmírnit její dopady. Jsou proto prováděny i pokusy s Agaricem. Jedná se o studie in vitro s využitím buněčných kultur, tak se zvířaty i s dobrovolníky.

Dle studií in vitro je možné určit přesné mechanismy účinků Agaricu na rakovinné buňky. V přítomnosti Agaricu dochází u rakovinných buněk k zástavě dělení, snižuje se jejich životaschopnost a dochází také k aktivaci signálních drah, na jejichž konci je apoptóza, tj. smrt rakovinné buňky. Navíc Agaricus výrazně omezuje i schopnost rakovinné buňky vycestovat z nádorové masy, tj. snižuje metastazování nádorů. Toto bylo testováno s buňkami rakoviny jater, plic, vaječníků, prsu, prostaty, u krevních malignit atd.

V pokusech s laboratorními zvířaty pak byly tyto účinky také potvrzeny. Pokud jsou zvířata s rakovinou krmena Agaricem dochází dokonce i k zmenšení nádoru a delšímu přežití zvířat.

Pro nás jsou ale nejpodstatnější klinické studii, tedy ty, ve kterých jsou zapojeni pacienti.

Pokusy s Agaricem jsou prováděny na buněčných kulturách, na pokusných zvířatech, ale také existují klinické studie s dobrovolníky. V jedné studii byly pacientky s gynekologickými rakovinami, tj. rakovinou dělohy, děložního krčku a ovarií. Těmto pacientkám byl k léčbě přidán také Agaricus. Podávání Agaricu zabránilo tomu, aby vlivem chemoterapie došlo k utlumení aktivity imunitního systému. Naopak se zvýšila aktivita NK buněk, které mohou rakovinné buňky ničit. Pacientky pak v dotaznících uvedly, že se cítí lépe, jsou méně unavené, nedošlo k tak výrazné ztrátě vlasů a neztratily ani chuť k jídlu. Celkově tedy léčbu snášely mnohem lépe.

Další studie popisuje účinek Agaricu u 67 pacientů s rakovinou v remisi. Po dobu 6 měsíců užívali granulovaný prášek z Agaricu a na závěr vyplňovali dotazníky, v nichž porovnávali svůj stav před a po užívání Agaricu. I zde pacienti popsali, že se cítí lépe, více vitální, posílily se také jejich mentální funkce, naopak nepocítili žádné negativní účinky spojené s léčbou Agaricem.

Uvedeme ještě studii, ve které bylo 40 pacientů s myelomem. Tito byli léčeni vysokými dávkami chemoterapeutik a následovala transplantace kmenových buněk. K jejich léčbě lékaři přidali Agaricus, druhé skupině bylo podáváno placebo. Agaricus byl nasazen na začátku chemoterapie a byl užíván 7 týdnů. U pacientů s Agaricem se zvýšil počet tlumivých T lymfocytů a dendritických buněk, také se zvýšila exprese některých cytokinů, např. IL-1ra, IL-5 a IL-7. Tím došlo k žádoucí modulaci aktivity imunitního systému.

Vliv na psychiku a CNS

Psychika, mozkové funkce a kvalita života

Kvalita našeho života se odvíjí od fyzického i duševního zdraví, našich pocitů atd. Tato doba však přináší mnoho stresu a psychické nepohody, mnohé faktory pak urychlují degenerativní procesy, včetně těch probíhajících v nervové soustavě atd.

Ve studii, které se účastnili zdraví dobrovolníci, se prokázalo, že 12týdenní podávání Agaricu má vliv na jejich život. Po doužívání totiž vyplňovali dotazníky. Dobrovolníci udávali, že se zmírnila únava, malátnost, cítili se více aktivitní, měli energii, omezilo se vypadávání vlasů i šedivění. Navíc se také zvýšilo prokrvení končetin, zlepšila se kvalita spánku atd. Došlo tedy k celkovému zlepšení kvality života testovaných dobrovolníků.

Sledoval se také vliv Agaricu na psychiku, hlavně pak na úzkosti. Toto se testovalo na krysách, které vědci vystavili situacím vyvolávajícím úzkosti. Krysy, které dostávaly Agaricus, se mnohem lépe vyrovnávaly se stresovými situacemi. Nebyly tolik úzkostné, ani hladina monoaminu a kortikosteronu, která se zvyšuje při stresu, tolik nevzrostla.

Agaricus má vliv také na naše mentální schopnosti, jednak snižuje oxidační stres, který stojí za degenerativními procesy i v mozku, ale jsou tu i jiné mechanismy, kterými chrání a posiluje mozek. Ukázalo se totiž, že snižuje tvorbu a ukládání β-amyloidu v centrální nervové soustavě. Tento jev je přitom charakteristický pro Alzheimerovu chorobu, kdy se vytvářejí plaky, které jsou pro nervové buňky toxické. Agaricus tedy může sloužit jako prevence vzniku Alzheimerovy choroby nebo může zpomalit její progresi.

Vliv na periferní nervy

Neuropatické bolesti

Pokud dojde vlivem vysoké glykémie k narušení periferních nervů, objevují se tzv. neuropatické bolesti. Ty se mohou objevovat i v klidu nebo se objevuje neúměrně vysoká bolest i při malém podnětu. Agaricus byl testován na myších; část myší s narušenými nervy byla krmena i Agaricem, část nikoli. Sledovaly se hodnoty glykémie, chování myší, jejich hmotnost atd. Ukázalo se, že myším, kterým byl dáván i Agaricus se zvýšil práh bolesti. Snesly intenzivnější bolestivý podnět, aniž by ucukly tlapkou než myši, které Agaricus nedostávaly. Dochází tedy patrně k ochraně nervů a i jejich regeneraci.

Můžeme zmínit i klinickou studii, kdy pacienti trpící diabetem 2. typu užívali buď placebo společně s antidiabetiky, nebo Agaricus. Pacienti s Agaricem měli na závěr studie lépe kontrolovanou glykémii než pacienti s placebem.

Vliv na krevní cukr

Agaricus jako přítel diabetika, zmírnění dopadu diabetu

Cukrovka, diabetes mellitus, je charakterizována jakou zvýšenou glykémií, tj. koncentrací cukru v krvi. V jednoduchosti je možné říci, že rozeznáváme dva hlavní typy, diabetes I, což je autoimunitní onemocnění, při němž je ničena tkáň slinivky a dochází ke snížení až zastavení produkce inzulinu a pacient musí inzulin užívat, a diabetes II, který je spíše u starších a obézních lidí. Může u nich být snížená produkce inzulinu, ale také zde hraje roli inzulinorezistence, tj. buňky nereagují na přítomnost inzulinu. Zvýšená glykémie je problematická v tom, že poškozuje cévy, nervy, a tedy i orgány, hlavně pak sítnici, ledviny, ale také se hůře hojí kožní rány a je také snížená imunita. Je proto důležité, aby pacienti dodržovali dietu, brali léky či si píchali inzulin dle pokynů lékaře a hladiny glykémie.

Glykémie může být regulována i mnohými houbami, i Agaricem. Toto bylo potvrzeno jak při pokusech s diabetickými zvířaty, tak ve studiích s pacienty.

Na myších, u nichž je podáním streptozocynu vyvolán stav odpovídající lidské cukrovce, se prokázalo, že Agaricus snižuje glykémii a také zlepšuje glukózovou toleranci. Toto dokáže díky tomu, že aktivuje buňky slinivky k produkci inzulinu, ochraňuje slinivku před poškozením. Tím nedochází k poklesu tvorby inzuliny. Umí také prolomit inzulinorezistenci a opět buňky „zcitlivět“.

Důležité je také to, že pomocí Agaricu je možné zmírnit následky cukrovky, kdy jsou např. poškozené nervy či narušena krvetvorba atd.

Vliv na tuky a krevní tlak

Vysoký krevní tlak a hyperlipidémie

Velká část populace, mladé lidi nevyjímaje, má zvýšenou hladinu lipidů. Toto nemusí dlouho působit žádné viditelné problémy, ale postupně dochází k rozvoji aterosklerózy, kdy se tuky ukládají do cévní stěny, kterou poškozují. Dochází k „ucpáváním“ cév, zvýšeně se tvoří krevní zátky atd. To může vyústit v rozvoj ischemické choroby srdeční či ischemické choroby dolních končetin, vysoký krevní tlak, ale může dojít i k akutním stavům, jakým je infarkt myokardu.  Mnohdy pomůže změnit životosprávu. Omezit příjem tuků, zařadit pohybovou aktivitu, jindy je nutné nasadit léky snižující cholesterol. Hypolipidemické účinky byly prokázány také u Agaricu. Tyto byly zjištěny ve studii, ve které bylo 90 žen, které trpěly nadváhou a měly zvýšenou hladinu cholesterolu. Ženě užívaly Agaricus 8 týdnů. Po této době byly provedeny testy. U těchto žen došlo k poklesu hmotnosti, ačkoli během užívání Agaricu nijak neměnily životní styl, a také se snížila hladina cholesterolu. Hypolipidemické účinky Agaricu potvrzují i studie na hlodavcích, kterým je podávána vysokotučná dieta. Dochází u nich ke zvýšení lipidů v krvi a také zvýšení krevního tlaku, pokud je však přidán Agaricus, je efekt nevhodné stravy anulován. Dochází ke snížení celkového cholesterolu, LDL, triglyceridů, ale zvyšuje se hodný cholesterol HDL. Dochází také k poklesu krevního tlaku a zpomalení srdeční frekvence. Srdeční funkce se zlepšují a v krvi se snižují parametry, které by naznačovaly poškození srdečního svalu.

Agaricus byl na své hypolipidemické účinky testován i v klinické studii. Byl podáván 90 ženám, které trpěly nadváhou a zvýšeným cholesterolem. Po 8 týdnech užívání Agaricu došlo u žen ke snížení hmotnosti i cholesterolu. Tento efekt potvrzují i mnohé studie na hlodavcích.

Krom snížení hladiny tuků umí Agaricus ovlivnit i krevní tlak. Pokusy na hypertenzních krysách, u nichž dochází samovolně k nárůstu krevního tlaku, prokázaly, že pokud jsou krysy krmeny peletkami obsahujícími Agaricus, dojde ke snížení krevního tlaku a zpomalení srdeční frekvence. To se nestalo u krys, které Agaricus nedostaly. Byl proveden i ultrazvuk srdce a ten zjistil, že dochází i ke zlepšení funkce srdce a jeho ochraně. V krvi krys s Agaricem se snížila koncentrace známek poškození srdečního svalu.

Vliv na játra

Ochrana jater

Játra jsou pro fungování organismu nepostradatelná. Mají velký regenerační potenciál, ale přesto mohou být poškozena. Jsou totiž vystavována toxinům, chemikáliím, lékům, ale také tukům, které přijímáme. V játrech tak jejich vlivem může docházet ke zvýšení oxidačního stresu a rozvoji zánětu. Játra fibrotizují a může se rozvinout cirhóza se selháváním jater. Pro testování vlivu Agaricu na játra byl krysám podán tetrachlormetan. Pokud byl krysám také podáván Agaricus, zredukuje se poškození. Jaterní buňky méně odumírají a nedochází k tak výrazné fibrotizaci tkáně. V krevních testech pak není zachyceno výrazné zvýšení jaterních enzymů ALT, AST aj., které by ukazovalo na poškození jaterních buněk. Agaricus tedy podporuje funkci jater a jejich regeneraci. Tento jev je i u hepatitid B a C, které vedou k nevratným poškozením jater a mnohdy také k jaternímu karcinomu. Pacientům s hepatitidou B se při podávání Agaricu zlepšila funkce jater, snížily se markery svědčící pro odumírání jaterních buněk, stejné to bylo u pacientů s hepatitidou C, poklesla koncentrace jaterních enzymů ALT, AST v krvi, a také aktivita GTP, dochází též k poklesu hodnot bilirubinu. Pacienti udávají, že mají více síly, sníží se bolesti v podžebří, bolesti břicha …

Agaricus byl také testován v případě neonatální žloutenky, což je stav přímo nesouvisející s játry, ale je provázen rozpadem červených krvinek a zvýšením hladiny bilirubinu, který játra novorozenců nedokážou odbourat. Vysoké hodnoty bilirubinu mohou být toxické pro vyvíjející se nervovou soustavu dítěte.  Pokud byla krysám, u kterých byl vyvolán stav odpovídající novorozenecké žloutence, podáván Agaricus, rychleji klesaly hodnoty bilirubinu, došlo k posílení jaterních funkcí.