JIDÁŠOVO UCHO

Auricularia auricula-judae
Hei Mu Er, Sang Er
Auricularia

JIDÁŠOVO UCHO, BOLTCOVITKA CHLUPATÁ

Latinsky: Auricularia auricula-judae, Auricularia polytricha

Čínsky: Hei Mu Er, Sang Er

Japonsky: Kikurage

Čeleď: Auriculariaceae

Droga

Houba

Chuť

Sladká

Povaha

Vyrovnaná

Tropismus

Játra, slezina (plíce, žaludek, ledviny)

Charakteristika léčiva

  • Patří mezi léčiva regulující krev

Účinky dle tradiční čínské medicíny

  • Doplňuje čchi a krev
  • Vyživuje jin a zvlhčuje
  • Oživuje krev a zastavuje bolest
  • Uvolňuje šlachy
  • Zvlhčuje plíce (kašel z prázdnoty plic)
  • Zastavuje krvácení (děloha, hemoroidy)

Použití

  • Stimuluje imunitní systém (dokáže jej i tlumit u autoimunitních či alergických projevů), má antioxidační účinky, celkově posiluje organismus, užívá se při stavech vyčerpanosti
  • antimikrobiální účinky (S. aureus, enterokoky, Pseudomonáda, E. coli), antivirové (HIV, herpes), působí i proti plísním (Candida)
  • Zlepšuje psychický stav, ovlivňuje degenerativní změny mozku, má analgetické účinky
  • Snižuje krevní tlak, má antiagregační schopnosti (protisrážlivé), zabraňuje kornatění cév a trombóze, je prevencí infarktu myokardu
  • Snižuje hladinu tukůcukru v krvi
  • Zmírňuje suchý kašel
  • Léčí bolesti břicha, žaludku, odstraňuje zácpu, podporuje peristaltiku střev, léčí hemoroidy
  • hepatoprotektivní účinky, lze využít i u hepatitid
  • Zlepšuje funkci ledvin
  • Tiší křeče v končetinách, zlepšuje prokrvení končetin (Raynaudův sy, studené končetiny), lze použít i u neuropatií
  • Doplňková léčba u nádorových onemocnění - rakovina jícnu, plic, prostaty, leukémie či sarkomu; zmírňuje nežádoucí účinky radioterapie
  • Zlepšuje zrak
  • Příznivě ovlivňuje pleť i kvalitu vlasů a nehtů
  • U nehojících se ran

 

Doporučované kombinace

  • Léčba chorob kardiovaskulárního systému, snížení rizika trombózy - Auricularia + Reishi
  • Prevence a doplňková terapie arteriosklerózy - Auricularia + Reishi, Auricularia + Shiitake
  • Regulace hladiny tuků v krvi - Auricularia + Shiitake
  • Ovlivnění zánětů, zejména kožních, slizničních a očních - Auricularia + Reishi, Auricularia + Shiitake

 

Dávkování

  • Doporučená denní dávka 5-10 g

 

Kontraindikace

  • Nesmí se užívat u žen plánujících těhotenství, v době těhotenství a kojení
  • Prázdnota sleziny s řídkou stolicí

Stručný popis

Auricularia (Auricularia polytricha, boltcovitka chlupatá, v Asii je nazývána Yung ngo, Kikurage, Mokurage, v aj wood ear mushroom) je dřevokazná jedlá houba. Plodnice Auricularie rostou hlavně na kmenech a pařezech listnatých stromů (javory, duby, jasany, bez) a vytváří trsy. Je možné ji najít po celý rok, tedy i v zimě, pokud není obzvláště krutá. Auricularia dostala své jméno podle svého tvaru a konzistence. Připomíná totiž lidské ucho, boltec. Plodnice má želatinózní, pružnou, gumovitou strukturu, na povrchu může mít i jemné chloupky. Barva plodnic je v různých odstínech hnědé.  Auricularia je velmi často přidávána do asijských jídel. Nemá výraznou houbovou chuť, ani vůni, ale jídlu dodává svou konzistencí další rozměr, tj. jemné křupnutí. Auricularia však není jen vyhledávanou potravinou, ale hlavně léčivým prostředkem, s jehož pomocí řeší, např. tradiční čínská medicína, různé zdravotní obtíže. Zápisky, které dokládají využití Auricularie a její cílené pěstování, se datují do doby 600 n. l. Jsou dokumenty, které popisují její cílené pěstování již v od roku 600 n. l. Vědecky Auricularii popsal a zařadil v roce 1789 J. B. F. Bulliard, pojmenoval ji Tremella auricula-judae. Až v roce 1897 byla Auricularia přejmenována a zařazena do rodu Auriculariaceae. Toto učinil rakouský botanik R. Wettstein.

Obsahové látky

Sacharidy

Houby jsou z největší části tvořeny vodou, a hned po ní jsou to sacharidy. Nejvýznamnější jsou polysacharidy. Existují dvě skupiny, ve vodě nerozpustné, které „pracují“ ve střevě, posilují peristaltiku a jsou zdrojem živin pro střevní mikroflóru, tj. prebiotikum, a pak polysacharidy, které se ze střeva vstřebávají. Tyto jsou nositeli mnoha účinků, mezi něž patří účinky imunomodulační, antioxidační, protirakovinné aj.  Přesné účinky polysacharidů se odvíjí od jejich velikosti, hmotnosti i rozdílného větvení. Do této skupiny se řadí také velmi dobře známé β-D-glukany, a to hlavně β-(1→3), a pak také kyselé heteropolysacharidy, které se skládají z D-xylózy, D-manózy, D-glukózy a D-glukuronické kyseliny. V Auricularii je také možné v menším množství najít monosacharidy, a to glukózu, rhamnózu, galaktózu, mannózu a arabinózu, i tyto vykazují např. antioxidační účinky.

Aminokyseliny a enzymy

Podobně jako jiné houby je i Auricularia bohatá na aminokyseliny, tj. stavební prvky bílkovin. Jsou v ní obsaženy jak neesenciální aminokyseliny, které si tělo umí vytvořit, tak i esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí vytvořit. Nejzastoupenější jsou v Auricularii tyto aminokyseliny: kyselina glutamová, serin, aspartam, glycin, prolin, lysin, alanin, treonin, tyrozin, leucin, v malém množství je tam také arginin, metionin, cystein, valin, histidin atd.

Krom aminokyselin jsou v Auricularii přítomné také bílkoviny, a to i v podobě enzymů, které mohou štěpit, modifikovat i syntetizovat jiné látky, jedná se např. o glukoamylázu, glukóza 2oxidázu, velmi důležité jsou enzymy s antioxidačním potenciálem, tj.  superoxiddismutáza  a  glutationperoxidáza, dále pak jsou to katalázy, proteázy aj.

Nemůžeme zapomenout ani na, pro Auricularii specifický protein, a to sekundární metabolit, který je inhibitorem trombinu, tj. omezuje „srážení“ krve. Působí antitromboticky.

Mastné kyseliny

Auricularia, ačkoli to v rostlinné říši nebývá moc časté, je také zdrojem mastných kyselin. Ty jsou v ní zastoupeny v pro lidské zdraví dobrém poměru, tj. nenasycené mastné kyseliny převažují nad těmi nasycenými. Z nenasycených můžeme v Auricularii najít např. kyselinu olejovou, linolovou či arachidonovou, z mononenasycených pak kyselinu palmitoolejovou a z nasycených je možné jmenovat kyselinu palmitovou a myristovou. Do skupiny lipidů v Auricularii patří také ceramidy a cerebrosidy, což jsou glykolipidy. Tyto látky snižují záněty a také vnímání bolesti.

Vitamíny a minerály

Auricularie nám také může pomoci doplnit vitamíny a minerální a stopové prvky. Z vitamínů jsou to hlavně vitamíny skupiny B, tj. thiamin, riboflavin, niacin, kyselina pantotenová, pyridoxin, a pak také je to vitamín D. Z minerálů a stopových prvků je možné v Auricularii najít sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, selen, zinek, měď atd.

Další složky Auricularie

V Auricularii jsou obsažené další látky. Velmi důležité jsou např. polyfenoly, terpeny a flavonoidy. Tyto sloučeniny mají protirakovinné, protiinfekční a antioxidační účinky.

Krom toho jsou v Auricularii také steroly. Ty jsou zastoupeny cerevisterolem (3 beta, 5 alpha, 6 beta -trihydroxyergosta-7, 22-dien) (2) a 9-hydroxycerevisterolem (3 beta, 5 alpha, 6 beta, 9 alpha -tetrahydroxyergosta-7, 22-dien) a již dříve jmenovaným ergosterolem (vitamín D2).

V Auricularii je možné najít také saponiny a alkaloidy. Za zmínku též stojí auritoxin. Jedná se o heteromanoglukan, který je ze 45 % tvořen glukózou, dále obsahuje manózu a také xylózu, jen 6 % jsou aminokyseliny. Při testování jeho nebezpečnosti se také určovala smrtelná dávka, tj. dávka letální. U myší je to dávka 56 mg/kg pokud je auritoxin podán podkožně, pokud je podán ústy, je myš zabita až při dávce 454 mg/kg. Příznaky otravy jsou např. ospalost, třes, slzení a krvácení z nosu, neboť auritoxin zabraňuje srážení krve. Není se však proč obávat, že bychom se mohli otrávit. Auritoxinu není v houbách mnoho, a na otravu bychom museli zkonzumovat desítky kil houby najednou.

Vliv na lidský organismus

Imunita

Imunitní systém je pro život nepostradatelný. Chrání nás před nebezpečím zvnějšku, ale také zevnitř těla. Jeho aktivita brání, abychom onemocněli infekcemi. Vše začíná již na bariérách, které nenechají patogeny proniknout do organismu, tj. pokožka, sliznice, a pokud se to stane, již jsou připraveny buňky imunitního systému a látky, které patogeny zahubí, a nejen patogeny, i rakovinné buňky. Aby se toto mohlo stát, je potřeba mít dostatečně silný imunitní systém, a tedy jej i posilovat. Na druhou stranu jsou však i situace, kdy je vhodné imunitní systém „uklidnit“, a to v případě, že bojuje i s neškodnými podněty, tj. alergeny, či se dokonce obrací proti tělu a tvoří autoprotilátky.

Vysoký podíl polysacharidů se stará o posílení aktivity imunitního systému, protože jsou na površích imunitních buněk pro tyto složky receptory. Po vazbě polysacharidu a receptoru dochází k aktivování nitrobuněčných signálních drah, které zajistí dělení, tedy množení aktivované imunitní buňky, produkci prozánětlivých cytokinů potřebných pro rozvoj obranného zánětu, tj. např. TNF alfa, IL-1beta, IL-6… Pokud se jedná o fagocyty, u nich dojde i k posílení fagocytózy a nitrobuněčného zabíjení. Části patogenu pak vystaví na svém povrchu, aby je mohly identifikovat i další buňky, tj. T lymfocyty, které následně aktivují i B lymfocyty a dochází k produkci protilátek namířených proti patogenu, který do těla vniknul. Polysacharidy tedy celkově posílí protiinfekční a protirakovinnou imunitu. Toto se prokázalo, pokud byly polysacharidy Auricularie přidávány přímo k buňkám imunitního systému získaných z krve.

Byly však prováděny pokusy i na hlodavcích, kdy také dochází k tomu, že se zvířata lépe vypořádávají s infekcí, kterou jsou nakaženi, díky posílení imunitního systému. Auricularia je v tomto ohledu natolik silná, že dokáže omezit i účinky imunosupresiv. Zvířata byla vystavena působení cyklofosfamidu, chemoterapeutikum s imunosupresivními účinky nebo ionizujícímu záření, které ničí krvetvorbu. Pokud byla podávána Auricularia, nedošlo u pokusných zvířat k výraznějšímu útlumu imunitního systému. Nedošlo k výraznému poklesu počtů imunitních buněk, buňky byly plně funkční a životaschopné. Tento poznatek by mohl být využit u pacientů s rakovinou, neboť u nich při léčbě dochází i k imunosupresi, čímž jsou vystaveni riziku infekčních onemocnění, která však pro ně mohou být i smrtelná.

Nyní se blíže podívána na imunotlumivé účinky. U predisponovaných jedinců může imunitní systém považovat za nebezpečné i alergeny a vlastní antigeny. Zánět, který tyto reakce provází, poškozuje tkáně, a tím i zdraví člověka. Ohrožující pro organismus však může být i zprvu obranný zánět, který je však příliš silný či trvá příliš dlouho. Auricularia má i protizánětlivé účinky. Roli hraje i použitá dávky, pokud je dávka polysacharidů vysoká, dochází k tlumení imunitního systému.

V pokusu na krysách se prokázal právě tento inhibiční efekt. Krysám byl podán lipopolysacharid, složka bakteriální stěny, na níž imunitní systém reaguje a začíná se bránit. Ovšem pokud k tomu dojde v plicích, je riziko, že zánět poškodí tuto křehkou tkáň. U krys došlo k takovému poškození plicní tkáně. Pokud ovšem byla podávána i Auricularie, byl výsledek jiný. Histologické zkoumání odebraného vzorku plicní tkáně a tekutina z bronchoalveolárního výplachu prokázaly, že zánětlivé změny v plicích jsou mnohem menší, stejně tak nejsou plíce tak masivně infiltrovány imunitními buňkami, tj. hlavně neutrofily, byly také nižší hodnoty toxických volných kyslíkových radikálů a prozánětlivých cytokinů a byl přítomen mnohem menší otok. Funkce plic tedy zůstala zachována.

Infekce

Auricularií proti infekcím

Infekční nemoci postihnou každého z nás. Z většiny infekcí se po pár dnech plně uzdravíme. Některé jsou však velmi těžké a mohou nás ohrozit na životě. Na většinu virových infekcí neexistuje léčba, je možné léčit např. herpetické infekce, bakterie je možné zabíjet antibiotiky, problém však je, že u bakterií dochází k nárůstu rezistence, tj. bakterie nereagují na antibiotickou terapii.  Je snaha vyvíjet nová antibiotika, abychom mohli i nadále čelit bakteriálním infekcím, a hledají se i látky z přírody, které působí antimikrobiálně.

Auricularie obsahuje složky, které takto působí. Díky studiím provedených na kulturách tvořených bakteriemi se potvrdilo, že Auricularia zamezuje dělení bakterií, ty se tedy nemnoží a dokáže je také zabíjet. Je účinná proti zlatému stafylokokovi, enterokokům, pseudomonádě, E. coli atd. Jsou to bakterie, které velmi často člověka infikují, a přitom je terapie poměrně náročná a často neúčinná.

Auricularie však zabírá i na viry. Zde je možné jmenovat např. virus Newcastelské nemoci, HIV (blokuje reverzní transkriptázu, omezuje tak replikaci viru), herpetické viry atd.

Účinnost Auricularie je prokázána také proti kandidě, která často napadá oslabené pacienty a může způsobit závažné zdravotní problémy.

Onkologie

Auricularia v boji s rakovinou

Maligní (zhoubná) onemocnění jsou v populaci stále častější, může za to špatná životospráva, znečištění prostředí, ale také předávání genetické informace. Mnohé typy rakovin jsou dědičné. Mnohé rakoviny jsou preventabilní, je možné jim předcházet např. změnou stravy, zařazením antioxidantů do stravy atd. Díky screeningu některých typů rakovin a osvětě chodí pacienti často v prvních stadiích onemocnění, kdy mají naději na vyléčení největší. Mnoho jich tedy přežívá, jsou však i rakoviny a jejich stadia, kdy již není možné pacienta zachránit. Léčba rakoviny samotná je pak velmi zatěžující a může zanechat trvalé následky. Hledají se tedy nové možnosti, jak pacienty s rakovinou léčit a hlavně vyléčit. Vědci se nevyhýbají ani pomoci z přírody. Vitální houby jsou zdrojem mnoha látek, které účinně bojují s nádorovými buňkami. Ty má v sobě i Auricularia. Funguje dvěma způsoby, jednak posiluje imunitní systém, protinádorovou imunitu, a jednak sama bojuje s nádorovými buňkami.

Testy se velmi často provádí na kultuře vytvořené z rakovinných buněk, ke kterým se přidá Auricularia a sleduje se, co se s buňkami stane, tedy sleduje se, jakým mechanismem Auricularia pracuje. Nádorové buňky se v přítomnosti Auricularie přestávají dělit, nádor tedy přestává růst. Dochází totiž k blokování syntézy DNA - před rozdělením buňky je potřeba zdvojit množství DNA, aby část zůstala v mateřské buňce a část přešla do buňky dceřiné. Navíc se Auricularie také podílí na spuštění apoptózy, tj. druhu buněčné smrti, aktivuje nitrobuněčně pochody, které vedou k aktivaci kaspáz, zablokování protiapoptotických proteinů, aktivaci těch proapoptotických atd. Rakovinná buňka na konci procesu umírá. Auricularie také poškozuje mitochondrie, což jsou takové továrny dodávající buňce energii a také zajišťují buněčné dýchání, přestanou-li fungovat, buňky je odsouzená k zániku. Tyto pokusy byly prováděny např. na buňkách rakoviny jícnu, plic, leukémie či sarkomu.

Provádějí se však i pokusy na krysách. Je totiž nutné ověřit, zda Auricularie funguje stejně in vitro i in vivo. Pokud je podána krysám a rakovinou prostaty, dochází k omezení růstu nádoru, protože jako in vitro zabíjí rakovinné buňky.

Ukázalo se také, že Auricularia je radioprotektivní, a omezuje tedy následky vystavení záření. Při radioterapii tedy nedochází k tam výraznému poškození imunitního systému a snižuje také oxidační stres, který proceduru provází. Tento jev se sledoval jak na buňkách samotných, tak i na krysách vystavených radiaci.

Antioxidační účinky

Volné radikály, ať už se jedná o kyslíkové nebo dusíkové, mohou v tělu velmi uškodit. Reagují totiž s mnoha sloučeninami a poškozují tak buňky i tkáně. Jejich vlivem např. dochází k peroxidaci lipidů buněčných membrán či dokonce interagují a narušují DNA. Jsou tedy i rakovinotvorné a mutagenní, výrazně také urychlují degeneraci. Volné radikály vznikají v těle i za fyziologických podmínek, ty jsou však neutralizovány enzymy a dalšími sloučeninami, které má tělo k dispozici. V případě stresových situací, zánětů, vystavení škodlivinám atd. se však zvyšuje produkce volných radikálů a neutralizační mechanismy těla jsou převýšeny. Proto je důležité, abychom přijímali antioxidanty s potravou. Jsou jimi např. vitamín C, E, ale také flavonoidy, fenoly atd., které můžeme najít také ve vitálních houbách, Auriculárii nevyjímaje. Auricularie je bohatá na fenolické sloučeniny, flavonoidy, polysacharidy aj., které jsou velmi silnými antioxidanty, neboť vychytávají a neutralizují volné radikály.

Při pokusech, když je Auricularia přidávána k roztokům se sloučeninami produkujícími volné radikály, se ukázalo, že je dokáže účinně odstraňovat, neutralizovat. V tomto procesu se uplatňují jak polysacharidy, tak již zmíněné fenoly či terpenoidy.

Navíc je Auricularie sama také zdrojem enzymů, které volné radikály neutralizují, obsahuje totiž superoxiddismutázu a glutationperoxidázu. V živých organismech také podporuje aktivitu těchto enzymů, neboť i tělo jimi disponuje.

Vliv na mozek

Auricularia je také přínosná pro nervovou soustavu, a to i díky tomu, že působí antioxidačně, tím zpomaluje degenerativní procesy i v mozku. Navíc může být prevencí či zpomalovačem progrese Alzheimerovy choroby. Při ní se vytváří zvýšeně beta amyloid, které se v podobě plátů ukládá v mozku. Amyloid je ovšem toxický pro nervové buňky, a tak dochází k jejich zániku a člověk ztrácí mentální schopnosti. Za tvorbou beta amyloidu stojí i enzym označený BACE1. Tento enzym se váže na amyloid, odštěpuje z něj toxický beta amyloid, který se poté uloží v mozku. Auricularie však umí tento enzym blokovat, omezit jako aktivitu. Sníží se tedy tvorba beta amyloidu. Tento efekt na enzym má dle všeho látka z Auricularie, která je z hispidinu odvozeným polyfenolem, který proniká do mozku.

Analgetické účinky

Auricularia proti bolesti

Auricularii je možné také využít v tlumení bolesti. Bolest tlumí i jen tím, že snižuje hladinu cukrů v krvi, čímž omezuje poškození nervů (neuropatické bolesti). Navíc ovlivňuje zánět, který tlumí - v místě zánětu jsou produkovány mnohé působky, které mohou dráždit nervová zakončení a působit bolest. Snížení zánětu tedy vede ke snížení bolesti.

V jedné studii byla využita frakce z Auricularie, která obsahovala ceramidy, steroidy, cerebrosidy atd. Při testování se ukázalo, že míru snížení bolestivosti je možné srovnat s využitím acylpyrinu.

Vliv na kardiovaskulární systém

Již výše jsme přinesli přehled o tom, jak může Auricularia pomoci ovlivnit zdraví kardiovaskulárního systému, když snižuje ukládání tuků do cév. Navíc snižuje také poškozující oxidační stres. Je však nutné uvést také to, že působí přímo na srdeční sval. Nepůsobí tedy jen zprostředkovaně. Vědci vytvořili studii, do níž byly zařazeny stárnoucí myši. V průběhu stárnutí dochází k poklesu srdečních funkcí. To se projeví poklesem ejekční frakce, oslabením srdečního stahu atd. Pokud je myším podávána houba, zlepšují se tyto parametry.

Díky tomu, že Auricularia také snižuje oxidační stres, je možné ji využít u ischemicko-reperfuzního poškození srdečního svalu. Při přerušení a znovuobnovení průtoku krve cévami totiž dochází k velkému nárůstu tvorby volných kyslíkových radikálů, které dále poškozují srdeční sval.

Vliv na srážlivost krve

Protisrážlivé účinky

Mnohé choroby získané i vrozené, včetně nádorových onemocnění, chronických zánětů, kam spadá i ateroskleróza, jsou spojené s vyšším rizikem tvorby krevních zátek, tj. trombů. Ty mohou nejen zúžit, ale až zcela ucpat cévu, mohou se však také utrhnout a stát se trombembolem, který se dostane do cévního řečiště plic či mozku. To může člověka i zabít. Pacienti tak musí užívat léky na „ředění“ krve.

Auricularie dokáže omezit shlukování trombocytů, které vytváří krevní zátku a inhibuje aktivitu trombinu. Auricularia byla testována i v pokusech na krysách, kterém se podávaly polysacharidy z houby získané. U těchto krys došlo ke snížení agregace trombocytů, podobně jako to vidíme při podávání aspirinu, který se u pacientů běžně předepisuje.

Vliv na tuky

Auricularia a lipidy

Zvýšené hladiny tuků v krvi jsou spojené hlavně s nemocemi kardiovaskulárního systému a jater. Tuky se totiž ukládají do cévních stěn, ve kterých se pak rozvíjí zánětlivá reakce a další procesy, které vedou ke ztluštění cévy, ztrátě pružnosti, tvorbě ateromových plátů, zmenšení průsvitu cévy, zvýšení rizika vzniku trombů atd. Rozvíjí se tedy ateroskleróza, dochází ke zvýšení krevního tlaku, ischemické chorobě i akutním příhodám s náhlými uzávěry cév. Tuky se také ukládají do jater, kde způsobují steatózu, která vyústí ve fibrózu a následně i cirhózu. S vysokými hladinami tuků se setkáváme hlavně u lidí, kteří trpí nadváhou, existují však i formy dědičné, kdy může být člověk hubený…, mnohdy stačí úprava životního stylu, aby se hladiny tuků snížily, mnohdy je však nutné nasadit farmaka ‒ hypolipidemika. Je však možné využít i vitální houby, třeba Auricularii. Auricularia dle pokusů na myších dokáže hladinu tuků snižovat. Když jsou myši krmeny vysokocholesterolovou dietou, dochází u nich k nárůstu koncentrace lipidů v krvi. Ta však klesá, pokud je krysám přidána k potravě také Auricularia. Snižuje se hladina celkového cholesterolu, LDL, triglyceridů, naopak se zvyšují koncentrace tzv. hodného cholesterolu, tj. HDL. K poklesu koncentrace tuků dochází i díky tomu, že se zvyšuje jejich vylučování stolicí, tedy omezuje se vstřebávání ze střeva do krve. Hypolipidemické účinky jsou dány hlavně polysacharidy a fenoly.

V jiné studii využívající podobný model, tedy hlodavce krmené vysokotučnou dietou, se navíc prokázalo, že Auricularia také pomáhá ke snížení hmotnosti, v tomto případě omezovala její nárůst, došlo totiž ke snížení ukládání tuků do tukových buněk (adipocytů). Krom sledování hmotnosti autoři testovali taky funkci jater, která bývají tuky poškozená. V krvi hodnotili jaterní testy, tj. jaterní enzymy, které jsou v buňkách jater a uvolňující se při poškození buňky. V případě hlodavců, kteří měli Auricularii, se játra tolik nepoškodila, jaterní testy se nezhoršily. Navíc Auricularia zasahuje také do funkce genů, blokuje ty, na jejichž podkladě se zvyšuje produkce tuků.

V jiné studii se autoři také zaměřili na zkoumání funkce Auricularie u hypercholesterolemických krys. Část extrakt dostávala, část nikoli. U těch, které dostávaly extrakt, došlo k normalizaci koncentrace lipidů. Celkový cholesterol poklesl o 35 % po 29 dnech užívání extraktu, aniž by krysy braly cokoli jiného, co by cholesterol snižovalo. Tato fakta jednoznačně ukazují, že je Auricularia účinná ve snižování koncentrace lipidů v krvi, je tedy i prevenci proti vzniku, popř. zhoršování, srdečně-cévních onemocnění. Což by mohlo být využito i v humánní medicíně.

Vliv na krevní cukr

Auricularia v boji proti hyperglykémii

Diabetes mellitus, tj. lidově cukrovka, je onemocnění charakterizované zvýšenou glykémií, tj. koncentrací cukrů v krvi. V jednoduchosti můžeme říct, že rozeznáváme dva typy. Diabetes I, který je autoimunitním onemocněním s tvorbou protilátek a destrukcí slinivky, kdy dochází k poklesu až úplnému chybění inzulinu. Tito pacienti vždy užívají inzulin. Pak je tu diabetes II, který je spojen spíše s vyšším věkem a obezitou. Produkce inzulinu může být snížená, ale také nemusí a v tom případě se totiž jedná o inzulinorezistenci, kdy buňky nereagují na inzulin. Cukr hůře proniká do nitra buňky a zůstává v krevním oběhu. Pacienti se léčí změnou životního stylu, antidiabetiky, v těžších případech i inzulinem. Zvýšené koncentrace cukrů v krvi poškozují cévy, nervy a tkáně. U diabetiků se tak častěji můžeme setkat se slepotou způsobenou poškozením sítnice, selháváním ledvin, špatně se hojícími defekty, kdy je nutné dokonce provést i amputaci, diabetiky také provázejí neuropatické bolesti atd.

Auricularia, resp. její účinky, byly ověřeny v mnoha studiích. Prokázalo se, že účinkuje podobně dobře jako antidiabetikum metformin. Podávání Auricularie diabetickým myším vede ke zvýšení metabolismu cukrů, ty jsou mnohem rychleji zpracovány, využity či uloženy ve formě glykogenu. Auricularia dále snižuje aktivitu α-amylázy, čímž se také snižuje trávení sacharidů ve střevě. Antioxidační schopnosti Auricularie pak také ochraňují tkáň slinivky před poškozením, takže si déle zachovává schopnost tvořit inzulin.

V jedné z prováděných studií se prokázalo, že Auricularia a psyllium mají téměř shodnou schopnost adsorbovat glukózu, ta se tedy nedostává do těla a nedochází k nárůstu glykémie po jídle.

U krys, u kterých byl vyvolán diabetes, byly využity polysacharidy, při podávání došlo ke snížení glykémii, větší toleranci glukózy, snížení koncentrace glykovaného hemoglobinu aj.

Auricularia je tedy schopná regulovat glykémii, snižovat ji, a tak chránit organismus před poškozením cukry.

Vliv na játra

Ochrana jater Auriculárií

Játra jsou pro nás nepostradatelným a nenahraditelným orgánem. Jsou také vysoce zatěžována, neboť jimi prochází velké množství škodlivin, které odbourávají, navíc se podílejí na metabolismu živin a syntéze mnohých proteinů, včetně srážecích faktorů. Ačkoli mají velké regenerační schopnosti, např. pokud poskytneme část pro transplantaci, odebraný kus z 90 % „doroste“, mohou být poškozena. Poškození se nejčastěji projeví fibrotizací, kdy je funkční tkáň nahrazena vazivem, pokud navíc dochází i k přestavbě jater, jedná se o cirhózu. Taková játra samozřejmě ztrácejí svou funkci, což může člověka ohrozit i na životě.

Již výše bylo zmíněno, že Auricularia chrání játra i díky tomu, že snižuje koncentraci tuků, tedy i jejich ukládání do jaterní tkáně. Navíc podporuje i regeneraci jaterní tkáně a omezuje oxidační stres spojený se zánětlivými procesy v játrech.

V jedné studii dostaly krysy vysoké dávky paracetamolu, který je pro játra toxický. Jedna skupina krys však dostávala před podáním paracetamolu i extrakt z Auricularie. U těchto krys nebylo poškození jater tak rozsáhlé jako u krys, které Auricularii nedostaly. U těchto krys došlo k výraznému nárůstu hodnot jaterních enzymů, v játrech byly výrazné nekrózy (odúmrtě tkání) a zánět. To u krys s Auricularií nebylo.

Je také dobré zmínit, že Auricularie může ochraňovat játra i v případě jejich napadení virovými hepatitidami, jednak moduluje aktivitu imunitního systému, a jednak potlačuje virus samotný.

Vliv na ledviny

Ledviny také těží z účinků Auricularie

Auricularia je také prospěšná pro ledviny. Díky snížení glykémie klesá riziko poškození ledvin cukry, které se dostávají do moči. Dále pak zde hraje roli neutralizace volných radikálů, jejich zvýšená koncentrace poškozuje ledvinnou tkáň.

V jedné studii autoři navodili u krys diabetes, u krys došlo také na nefritidě, tj. zánětu ledvin. Projevilo se to poklesem funkcí, omezilo se vylučování kreatininu, urey atd., jejichž hodnoty se zvýšily v krvi. Pokud byla krysám podávána Auricularia, byla na konci studie zlepšená ledvinná funkce. Snížil se zánět, zlepšila se vylučovací funkce ledvin atd.

Auricularia tedy dokáže ochraňovat a regenerovat ledvinnou tkáň, což by se mohlo využít i v klinické praxi.

Zdroj informací:

P. Valíček - Houby a jejich léčivé účinky; Start, 2014

cinskyherbar.cz, milanschirlo.cz

Zdroj  obrázků: No machine-readable author provided. Svdmolen assumed (based on copyright claims). / CC BY-SA (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)